PORADENSTVÍ

Je spíše krátkodobé, využívá se v případech, kdy klient potřebuje pouze pomoci s pojmenováním problému a doporučit odpovídající řešení. Psycholog zde vychází z obrazu, který mu klient vykreslí. Neověřuje (ani nemůže), zda odpovídá realitě. Cílem je klientovi co nejlépe poradit a varovat ho před možnými nebezpečími. Jedná se tedy o expertní přístup, kde se nepracuje na tom, aby klient svá řešení objevil sám (resp. s pomocí odborníka), ale psycholog mu své názory, doporučení a rady přímo sdělí a pak je již na klientovi, co si z nich vybere. 
 

PSYCHOTERAPIE

Je zpravidla záležitostí dlouhodobější. Psychoterapeutický přístup není nijak striktně oddělen od přístupu poradenského, spíše na něj navazuje. Základním předpokladem každé psychoterapie je terapeutický vztah. Jde o vztah mezi terapeutem a klientem založený na vzájemné důvěře a respektu, ve kterém se klient cítí bezpečně. Je významným faktorem v procesu léčby.

Individuální psychoterapie představuje proces setkávání klienta s terapeutem, jehož profesionální asistence může klientovi pomoci při zvládání problémů, náročných životních situací, psychických i tělesných potíží. Nabízí bezpečný prostor pro zkoumání myšlenek, emocí, tělesných prožitků, vztahů k sobě i druhým a navyklých vzorců chování bez hodnocení a soudů. Prostřednictvím takových setkání může klient dosáhnout hlubšího sebeuvědomění a lepšího kontaktu se svými pocity a postupně odkrývat méně uvědomované vzorce, kterými sám přispívá k udržování svých potíží a vlastní nespokojenosti. Může nahlédnout i způsoby, kterými potlačuje vlastní potenciál žít svůj život naplno.

Psychoterapie pomáhá lepšímu porozumění problémové situaci, obnovení přirozeného pocitu kontroly nad vlastními myšlenkami, pocity a chováním, identifikaci oblastí, kde by efektivní změna mohla zmírnit či odstranit současné obtíže, a hledání způsobů, jak žádoucí změny dosáhnout. Terapeut nerozhoduje o tom, co je pro klienta správné, nenabízí hotová řešení, nenutí ke změně, ale je spíše „průvodcem“, který pomáhá klientovi nahlédnout jeho přístup k životu a důsledky jeho rozhodnutí.

V neposlední řadě bych ráda zdůraznila, že rozhodnutí se pro psychoterapii není slabostí či zoufalstvím, ale naopak zdravým a zralým způsobem řešení, projevem vnitřní síly před problémovou situací neutíkat a přiznat si ji a odvahy jí čelit.

CO MŮŽU ČEKAT OD GESTALT TERAPIE?

Většina klientů přichází do terapie s tím, že chce něco změnit. Gestalt terapeut však zastává názor, že změna přichází, když se člověk stává tím, kým je, ne když usiluje o to, být tím, kým není. Gestalt terapie má charakter dialogu (otevřeného setkání teď a tady), jenž směřuje k sebevyjádření, sebepřijetí a osobnímu růstu. Je založena na oboustranném respektu, rovnocenném akceptujícím vztahu. Vychází z předpokladu, že člověk má od narození schopnosti potřebné k navazování vzájemně prospěšného kontaktu s druhými lidmi i se svým prostředím a k prožití naplněného života. Osobní potenciál a proces seberozvoje však může být během života narušen a člověk uvízne ve fixovaných vztahových vzorcích, které předurčují, jak se v určitých situacích chová. Gestalt terapie tyto vzorce zkoumá a odkrývá, jak aktuálně ovlivňují klientův život, a snaží se nalézt nové tvořivější způsoby kontaktu s okolím. V terapeutickém vztahu pak klient rozšiřuje své uvědomění v emoční, kognitivní i tělesné oblasti a je následně schopen převzít zodpovědnost za svobodné vyjádření svých potřeb. Terapeut tedy klientovi umožňuje zpřítomnit zkušenosti a vzorce chování z jeho osobní historie a vyzkoušet si nové vhodnější způsoby reagování ve vztahu k okolí i k sobě, aby se mohl více stávat sám sebou.